ČLÁNKY O CHOVU » GEKONČÍK NOČNÍ
GEKONČÍK NOČNÍ - Eublepharis macularius

Čeleď: Gekkonidae

Podčeleď: Eublepharinae

Popsal: Blyth, 1854

Výskyt: Írán, Írák, Afghánistán, Pákistán, Indie

Biotop: kamenité stepní až skalní biotopy, do 2100m


POPIS

Gekončík se dorůstá 20 – 25cm a dosahuje hmotnosti 50 – 80g. Má velkou, shora trojúhelníkovitou hlavu, s tupým nosem. Jeho oči jsou kryty víčky. Ocas je silný a členitý, regenerát však členitost postrádá. Barva – na různě barevném podkladu (od světle žluté, přes žluto-šedou, po sytě žlutou) jsou drobné okrouhlé skvrnky. Zbarvení je však různé, podle lokalit (Pákistán – hustěji skvrnití než Afghánistán, severní Indie – sklony k podélnému pruhování [Holfert, 1990]). Mláďata se zbarvením odlišují od dospělců. Mají velké skvrny ve tvaru sedla, které se jim do dospělosti „rozmělní“ na malé skvrnky. Končetiny jsou svrchu žluté. Spodní část těla je bělavá.


CHOVÁNÍ

Gekončíci jsou trochu lekavá, avšak klidná stvoření, která si, po úsilí teraristy, dokáží přivyknout na kontakt. Při lovu nebo hrozbě esovitě skrčí tělo a rychlými esovitými pohyby vlní ocasem. Útočí rychle a přesně. Kousnutí je velmi silné, neznám ale případ, kdy by gekončík kousl člověka. V období páření si samci značí teritorium pachovými stopami.


GEKONČÍK V TERÁRIU

Nejlepší je, jako u každého zvířete, napodobit přírodní podmínky. Ideální je podklad s převažující písčitou složkou, skalky, kameny a větší množství úkrytů. Samozřejmostí je miska s vodou, miska s krmivem a vhodná je miska s vitamíny. Gekončíci rádi šplhají, takže je dobré, udělat členité pozadí terária.

Gekončíky krmíme drobným hmyzem (cvrčci, červi, švábi) a mláďaty drobných hlodavců (myší holátka). Velmi důležité je, obalovat krmení ve vitamínech!

Gekončíky je vhodné chovat ve skupině 1,2-4. Samec vždy jen jeden, jinak se perou. Samic musí být víc, protože jednu samici by samec „utahal“. Pořád by jí pářil a brzy by se odvápnila, vyčerpala a umřela. Optimální velikost terária je 80x40x40 na skupinu 1,3. Vždy je lepší větší terárium než menší, protože v malém teráriu dochází k utiskování slabších a mladších jedinců.

Teplota v teráriu by se měla pohybovat 28 – 32°C, u tepelného zdroje až 35 °C. Jako tepelný zdroj může sloužit žárovka nebo výhřevný kámen.

Terárium je vhodné občasně rosit.

Gekončík je aktivní převážně v noci.

Zimování gekončíků není nutné, ale v přírodě probíhá a je zvířatům prospěšné. Od listopadu do ledna až února snížíme denní teploty na 18 – 22°C a noční na 15 – 20°C.


ROZMNOŽOVÁNÍ

Rozmnožování nastává po období zimování. Za sezónu může mít samice 2 – 6 snůšek po 2 vejcích. Vajíčka snášejí samice do vlhkého substrátu, nejčastěji pod kamení. Pro kladení můžeme také připravit misku s vlhkým substrátem (lignocel, rašeliník, vermikulit…). Vejce z přírody mají 2,5 – 3 x 1,5cm.

Délka inkubace, stejně tak jako poměr narozených samic a samců, záleží na teplotě v inkubátoru. Průměrná délka inkubace je do 2 měsíců. (Př: inkubace 26 – 29°C líhnutí za 40 – 60 dní – převážně samice. Inkubace 28 – 32°C líhnutí za 40 – 50 dní – 50%samců a 50% samic.).

Mláďata jsou silná a životaschopná. Měří 7 – 10 cm. Je vhodné, krmit je pestře. Při časté konzumaci moučných červů a sladkých kašiček mají sklon k obezitě.


Gekončíky je potřeba doslova cpát vitamíny. My používám Nutrimix, Roboran nebo Vigorept.


Pokud si chcete pořizovat gekončíky, doporučuji skupinu 1,3. Pokud je málo samic a mají snůšku více jak 3x do roka, škodí jim to. Neustále v sobě vyživují vajíčka, za což platí zhoršenou kondicí. Dále doporučuji, nepřiřazovat ke skupině nedospělé jedince. Mladší a slabší jedinci ve skupině strádají.

V teráriu doporučuji větší množství úkrytů, aby si každý gekončík mohl vybrat kde bude a nebyl nucen být v neustálém kontaktu s ostatními. Nicméně vzhledem k jejich mírné povaze většinou dochází k tomu, že všichni leží na jedné hromadě v místech, kde jsou pro ně nejlepší podmínky.

Inkubace vajec: vodní inkubátor, 29°C, líhnutí za 53-56 dní

 

Použitá literatura:

Ještěři (Gekoni 1)–chov biologie: Ivan Vergner, nakladatelství Madagaskar


Doporučená literatura pro úspěšný chov:

Jaroslav Forejt - Gekončík noční (eidce Abeceda teraristy, nakladatelství Robimaus)